Nebudete tomu věřit, ale po Rakovníku se občas toulá rak. Krásný, červený, úplně jako by z našeho městského znaku vypadl.

Potkali jsme ho včera. Hádejte kde? U plaveckého bazénu.

Pokoušel se dostat dovnitř, že prý slyšel, že voda v našem bazénu je vždycky čistá a studená, což jemu vyhovuje. Ukázali jsme mu na dveřích upozornění, že vnitřní nádrž je a bude asi dost dlouho uzavřená a vypuštěná. Pokoušeli jsme se vysvětlit, že nám budova plavečáku tak trochu padá na hlavu (doslova a do písmene), takže se nevykoupe ani rak, ani rakovnické děti.

Rak chvíli nechápal a pak si sedl před dveře a plakal. Chtěli jsme ho utěšit. Vyprávěli jsme mu proto, že je volební rok, takže radnice vyvíjí horečnatou činnost. Milý ráček si proto už brzy bude moci zaposilovat v Čermákových sadech, nebo si pohrát na zbrusu nových herních prvcích (místo těch starých, léta neudržovaných) na sídlišti Pod Nemocnicí. Ale plakal dál, což je hrůza. No jen si zkuste utírat slzy klepetem!

Pak se otočil a couval – jak jinak v Rakovníku- směrem k potoku. Přitom mumlal :“ …zlatej potok…tam mám svý jistý….ten mi na hlavu spadnout nenechaj!“

Však on zase vyleze a potkáme se někde jinde. Rádi o tom napíšeme.